Vypozorovala jsem, že když napíšu post o tom jak jsem někde byla na koncertě a jak miluju hudbu, tak to má vždycky jenom jeden koment od někoho komu mě je líto jakej jsem zoufalec nebo za co mě považujete. Asi vám přijde něco odpudivýho na mojí lásce k muzice. Tak dneska to zkusim jinak, napíšu o chlastu. XDDDD

V sobotu jsme s Ji Young uspořádaly party u nás doma. Já jsem nikdy předtim o sebe doma kalbu neměla, protože náš barák na to prostě neni stavěnej a nevzala bych si to na zodpovědnost. Ale tady je to úplně ideální. Amparo (další spolubydlící, která už má legální věk na chlast) mi došla do liquor store pro 2litrovou flašku Absolut vodky - větší monstrum jsem nikdy neviděla, ani to nešlo vzít do ruky skoro XDDDD Francouzky donesly víc jídla než by mohl jakýkoliv africký stát sežrat za 9 let a k mojemu překvapení konečně někdo uznal, že mix cola+vodka je úplně normální pití. Ale nejvíc jsme toho pili s Redbullem, protože to prej ve Francii neni legální O_o Nemusim dodávat jak jsme se za chvíli opili, viďte XDDDD Nějaký fotky… aspoň se podíváte jak to vypadá u nás doma XDD

jedna dva tři sedumnáct dvacet dvaadvacet třicetpět čtyrycetjedna padestádva a půl šede šede a půl

A vůbec. Jsem tady i za střízliva úplně strašně šťastná jak jsem byla naposled tak v dětství. Kvůli tý sobotě. Já si normálně neumim dělat kamarády, stydim se a přijdu si jak blbec. Ale teď s těmahle lidma si říkám, že to je prostě ono, že jsem si konečně dokázala udělat přátele. Je tady tak krásně když svítí sluníčko.

Je pátek večer a mám za sebou zase jeden (co se koncertů týče XD) nabitej tejden. Líbí se mi tady den ode dne víc (jako kdyby to ještě víc šlo… XD). Akorát ještě nemám ten foťák, ale aspoň jsem donutila Sony aby na tom začali pracovat tak mi asi pošlou novej.

V pondělí tady měli mít koncert Glasvegas, kapela, kterou mám z krátkodobýho hlediska momentálně nejradši (znamená to, že je nemám radši než Conora, ale že je i tak žeru XDDDD). Těšila jsem se na ně úplně nejvíc, celý 2 měsíce co jsem o tom věděla jsem tomu nemohla uvěřit, že je fakt uvidim a že uslyšim Daddy’s Gone a Geraldine naživo. No, a správně jsem udělala, že jsem tomu nemohla uvěřit, protože v den koncertu to všechno zrušili. James nedostal pracovní víza takže nemohl přijet. Ježišikriste kreténská ambasáda zase žejo. No děsně mě to naštvalo a hlavně jsem se na to tak těšila a teď je mi to hrozně líto, achjo ;__;

Ve středu jsem měla v plánu Pendulum. Už jsem je mohla vidět v srpnu na Szigetu, kterej mi nakonec nevyšel. Tady hráli v klubu Middle East, kde jsem předtim ještě nebyla. Myslela jsem si, že mě tam klidně pustěj jenom s řidičákem, jako to dělaj v Dise, ale to jsem se teda spletla. Samozřejmě mě hned u vchodu poslali domů protože jsem u sebe neměla pas. Fakt nechápu, přece nečekaj, že si s sebou lidi na rave vezmou nejcennější doklad co maj. Tak jsem se s vyhazovačema chvíli hádala a pak mě poslali někam vedle ať ‘počkám’. Neřekli na co nebo jak dlouho mám čekat. Takl jsem čekala 10 minut, 20 minut, půl hodiny, hodinu, dvě hodiny. Nebylo to tak strašný, protože tam byla televize a dávali Red Sox zápas tak jsem měla zábavu XD No ale po dvou hodinách už jsem slyšela jak dole v klubu začali hrát Pendulum tak jsem šla zpátky k těm vyhazovačům ať mě konečně pustí a oni furt že ne tak si říkám co teď… Nechtěla jsem to vzdát, protože jsem nejela hodinu a půl přes celej Boston abych se podívala na baseball a jela zase domů tak jsem se rozhodla pro zaručenou metodu která má stoprocentní účinnost v jakýkoliv situaci, a to rozbrečet se XDDDDDDD Když jeden z nich viděl ty slzy co jsem si vší silou vymáčkla do očí tak si mě vzal stranou a řekl mi ať jdu na bar a zeptám se po nějakym týpkovi. Tak jsem šla, byla tam nějaká mladá servírka a řekla mi, že ten za kym mě poslali tady dneska není. Tak už to vypadalo celekm beznadějně, nicméně řekla jsem si že taková holka bude určitě citlivka tak jsem zkusila další level - regulérní záchvat pláče XDDD Tak jsem vzlykala, tekly mi slzy přes celej obličej a servírka mě hned začla brát kolem ramen jestli mi něco není. Bylo jí mě fakt líto a zavolala mi manažera toho podniku. No a co si myslíte, za minutu už jsem dole pařila na Pendulum XDDDDDDDDDDDDDDDD Geniální strategie s tim pláčem, fakt doporučuju XDDDDD Nějakej kluk se se mnou začal hned bavit co mi je že mám všude slzy tak jsem mu vysvětlila mojí story a mě úplně rozsekal když řekl: “Chápu jak to tady vy cizinky máte těžký s těma dokladama, sám jsem se jednou oženil s holkou jenom aby dostala americký papíry.” COŽE? XDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD Amerika prostě. Jinak koncert to byl solidní, akorát Middle East je fakt hnusnej klub. Je tam strašně nízkej strop a na něm přidělaný trubky ze kterejch na vás kape něco hnusnýho a hlavně je tam nesnesitelný vedro a je to zbytečně daleko. Ale hlavně myslim, že po tý scéně, co jsem předvedla už tam ani nepudu XDDDDDDDDDDD

Ve čtvrtek jsem šla zase do Paradise, cože je MNOHEM lepší klub. Mám to asi 20 minut z domu a nemusim přestupovat. Je tam super atmosféra, publikum výborný, čistý hajzly, milý lidi, nechtěj po mě pas a hraje tam většina kapel, na který mám v plánu jít. Úplně jsem se do toho klubu zamilovala <333 Tak tam budu chodit teď už furt. Je to tam fakt perfektní, teda kromě obřího sloupu uprostřed před pódiem kvůli kterýmu neni z půlky klubu nic vidět XDDDDDDD Včera tam hráli Black Kids, kapela, kolem který je teď hype jak prase, ale zase nic tak extra to nebylo. Koncert mě bavil, ale za takovejch čtrnáct dní si na něj už asi nevzpomenu.

Zato dneska byl koncert, na kterej si vzpomenu určitě i za čtrnáct let <33333 Death Cab For Cutie!!!!!! Jedna z moji nejoblíbenějších kapel ever. Před chvílí jsem přišla teprve domů tak to píšu ještě za čerstva. Bylo to v hokejový hale Boston University. Seděla jsem sice docela daleko od pódia, ale zas tak to nevadilo (na to, že jsem se strašně bála, že bude vyprodáno už než přiletim do Bostonu). Zažila jsem si další takovej podobnej moment jako předtim na Sigur Rós - prostě já, Boston, koncert a nejvíc úžasná kapela o který jsem vždycky snila - omg miluju svůj život <33333 Naživo jsou výborný, Ben Gibbard je absolutní král úplně všeho. Byl to jejich první koncert tohohle turné, takže se nedalo nijak tušit, jakej bude setlist. Tak jsem si celou dobu říkala, prosíííííím, zahrajte mi Transatlanticism nebo aspoň Lack Of Color. Už hráli víc než hodinu, pořád nic, pak začli přidávat, 3 písničky a pořád nic, už jsem myslela že je konec koncertu a pak jsem uslyšela první tóny Transatlanticism <33333 Neskutečnej pocit. Neskutečná písnička. Ben Gibbard prostě <33333

Právě jsem zabořená do naší obří sedačky v obýváku a dívám se na TV. Dneska dávaj fakt exkluzivní věci - gymnastickou exhibici Shawn Johnson a Nasti Liukin a první prezidentskou debatu. Ale daleko zábavnější by byla debata Shawn a Nasti a gymnastická exhibice Obamy a McCaina. Jestli vás zajímá, komu z nich fandim, tak jednoznačně říkám že Shawn Johnsonový XDDDDDD

K večeři jsem měla luxusní tomatovou polívku, takže je mi teď blbě jako pokaždý, když snim něco co mi chutná. Dneska je mi vůbec nějak úplně na hovno. Kreténskej Fedex mi měl doručit ten foťák co jsem si objednala, ale zrovna jsem nebyla doma tak to ty kreténi kreténský nechali před dveřma, odkud to vskutku nečekaně někdo vzal. Takže mi ukradli foťák ještě dřív než jsem ho vůbec měla, no kdo se může pochlubit něčim takovym, řekněte.

Ve středu jsem byla v Paradise Rock Club (aka The Dise) na koncertě Dan Le Sac vs. Scroobius Pip, což jsou dva Britové dělající něco jako hip hop dohromady s electronicou a zároveň jedny z nejlepších textů co jsem poslední dobou slyšela. Byla to moje první zkušenost s americkým klubem. Mohla bych trochu objasnit jak je to tady s tim legálnim věkem, protože minule jste se někteří divili. Massachusetts je naštěstí hodně liberální stát, takže většina klubů je tady ve všední dny přístupná už od 18 let. Je tady pár míst striktně od 21 (například minulou sobotu jsem nemohla jít na Noah And The Whale…), ale zdaleka ne tolik co třeba v NYC, naštěstí. V pátek a v sobotu ale bohužel musíte mít 21 ať jdete kamkoliv, kluby jsou víc zaplněný a hůř se kontroluje jestli si nedejbože někdo v 19 nedává panáka. Pokud je vám míň než 18 a chcete na koncert, jediný kam můžete je nějaká velká sportovní hala, prostě místo, kde se neprodává žádnej alkohol (protože kdyby někdo mladší 18 let uviděl někoho pít pivo tak by ho to poznamenalo na zbytek života a stal by se z něj kriminálník, dealer a masový vrah). Chlast se tady kupuje jedině ve speciálních obchodech, kam nezletilí nesmí. Cigarety jsou tady od 18 a mají je i v supermarketech. Nicméně ať je vám kolik chce, ať jdete kamkoliv, vždycky vám budou kontrolovat doklady. Pokud je někde limit na věk, musí se to zkontrolovat. A nikdo, prostě fakt nikdo by si nedovolil to nedodržet a nechat vás jít. Není to jako u nás, kde vám chlast i cigarety prodaj kdykoliv bez ptaní. I když máte pleš a šedý vlasy a neprokážete svůj věk tak vám tu flašku prostě neprodaj.
Takže ve středu mě před klubem vyhazovač zkontroloval moje ID. I když na webu Paradise píšou, že cizincům akceptujou jedině pas, zkusila jsem projít se svým malým roztomilým řidičákem a neměla jsem problém. Fakt se mi totiž nechce chodit na koncerty s pasem, kdybych ho ztratila tak jsem v hajzlu forever. Když máte to štěstí a je vám 21, dostanete náramek a můžete se jít ožrat. Pokud je vám 18, 19 nebo 20, vyhazovač vám na ruce lihovkou nakreslí X (ilustrační foto). A tak jsem si dala akorát colu, no XDDDD Jinak koncert byl skvělej. Pip je nejhustší týpek ever, byla fakt sranda a naživo je jejich muzika nejlepší. Překvapilo mě, jak je Paradise vlastně maličký a přitom je to ten nejslavnější hudební klub v Bostonu. Bylo tam možná ani ne 100 lidí, ale byla super atmosféra i tak ^_^

Přístí tejden bude craaaaazy co se koncertů týče, protože pondělí: Glasvegas, středa: Pendulum, čtvrtek: Black Kids, pátek: Death Cab For Cutie. Mám toho na srdci daleko víc co chci napsat, ale extra dlouhý posty nikdo nečte, takže naviděnou příště XD

Ahoj z Bostonu ^__^
Všechno je tady tak perfektní­! Bydlení­, počasí­, kafe, koncerty - všechno! V letadle jsem si pořád dokola pouštěla Let’s Not Shit Ourselves (má to přes 10 minut takže cesta rychle uběhla XDDD) a připadalo mi to jako včera, když jsem loni na konci srpna stála hodinovou frontu na check-inu na Boston Logan Airport, poslouchala tuhle stejnou písničku a vracela se do Evropy abych dodělala gympl. No neskutečný. Po roce zpátky doma. Už abych měla foťák a začala si to tady dokumentovat.

První tejden proběhl skvěle, hned v pondělí jsem objela všechny kluby a nakoupila si lístky asi na 15 koncertů. Cestou jsem objevila takovej ten klasickej second-hand music store kde to vypadá jako z 80. let a prodávaj tam starý použitý vinyly a přehrabovala jsem se tam v nich asi hodinu. Bohužel vinyly jsou strašně nepraktická věc na přepravu letadlem a tady gramofon obviously nemám, takže jsem odešla s těžkým srdcem a prázdnejma rukama. Nebudu vás zatěžovat názvama míst kde jsem v průběhu tejdne ještě byla, protože to by vám nic neříkalo XDDD Takže můžu přejít rovnou k pátku, což byl zatim nejlepší den. Večer tady měli koncert Sigur Rós, přesně měsíc po pražskym koncertě a bohužel už se na mě v předprodeji nedostaly lístky. Konalo se to v týhle hale, což je vlastně napůl open-air, je to jenom ten bílej stan nataženej nad hledištěm, ale je to tam fakt krásný. Jela jsem tam jenom podívat se, kdyby náhodou někdo prodával lístky, ale zase se mi za to nechtělo dávat moc peněz, tak jsem měla záložní plán, že to tam obhlídnu a pojedu na jinej koncert do města. V nic jsem nedoufala a zkusila jsem se zeptat u pokladny, jestli jim něco nezbylo a slečna mě úplně šokovala, když mi prodala lístek do přední sekce pod pódiem do 8. řady (bylo to na sezení) a to jenom za $40 (takže levnější než v předprodeji i než v Praze). Wow, to jsem vůbec nečekala. Byla mi hrozná zima - měla jsem jenom mikinu a tim jak je to hned u oceánu tak tam děsně foukalo. Naštěstí tam měli stánek Legal Seafood (místní vyhlášená restaurace) tak jsem si dala clam chowder, což je úplně nejlepší krabí polívka ever, to my Bostoňané jíme denně tady XDDDD Tak jsem se trochu zahřála (a decentně polila) a pak jsem objevila, že na dámskejch hajzlech v takovym tom automatu kde se normálně prodávaj tampóny nebo něco se tady prodávaj glowsticks XDDDDDDDDDD No a pokud mě znáte tak víte, že glowsticks je něco bez čeho si mě nejde představit, takže jsem si hned jednu koupila <3 Byla to ta nejroztomilejší glowstick (ano, glowstick je rodu ženského XD), protože měřila asi 2 nebo 3 cm XDDDDDDD Ilustrační foto já + glowstick + konstrukce XDD Samotnej koncert byl fantastickej, nakonec jsem skončila ve 4. řadě uprostřed pod pódiem. Bylo to MNOHEM lepší než v Praze. Lepší publikum (kromě ožralejch frat boys za mnou…), lepší setlist, atmosféra (tim že byla zima to bylo fakt jak Island XD), prostě fakt nezapomenutelný… Pozejtří jdu na koncert Scroobious Pipa a příští pondělí na moje milovaný Glasvegas, čemuž pořád nemůžu uvěřit, že je fakt uvidim naživo.

Sere mě tady jediná věc - že mi není 21. Hned tady na rohu je hospoda, taková ta jako z americkýho filmu, víte co myslim (XDDD) a vždycky když jdu kolem tak mi to rve srdce že nemůžu kalit. Mám s sebou jenom 2 vodkový želé pro nejhorší nouzi, ale ty si šetřim XDDDDD Jak včera v Mashi říkal Hawkeye Trapperovi:

Let’s make a pact about drinking.
Let’s never stop.

Za 24 hodin už budu úplně někde jinde a nemám sbaleno. Proč nemůžu všechny svý věci zmenšit do tablety, která by se pak dala do vody a všechno by narostlo do původní velikosti? Hlavně mi bude chybět moje postel nejpohodlnější ze všech. To je neskutečná Sofiina volba říkat tričkám tebe si beru, tebe tady nechám, tuhle tašku jo, tuhle ne, tyhle Conversky jo, ty ne… Tohle je na tom to nejhorší.

Měla jsem do života dva takový sny, který jsem chtěla mít splněný kdyby nějak nečekaně přišel konec světa. Jeden byl vidět koncert Arcade Fire a to se mi splnilo v listopadu. Druhej sen byl vidět naživo Conora Obersta a to se mi splnilo sedmýho, devátýho a desátýho září. Pamatuju se jak jsem tady někdy psala, že ‘Conor je moje náboženství’ a myslim, že to je úplně přesný. Takže to bylo jako kdyby se křesťan setkal s Bohem, koncert pro mě nebyl jenom koncert, ale bohoslužba XDDDD Ne fakt. Nevim co o tom tady napsat. To je něco co lidi jako vy nemůžou pochopit, no. Přála bych každýmu takovejhle splněnej sen, ale to fakt nejde. Prostě… 3 koncerty, 3x první řada uprostřed, 3x jsem dostala setlist, 3x zážitek na celej život. Je mi líto, že jsem tak stydlivá, před koncertama kolem mě Conor i kapela pořád někde chodili, byla jsem na soundcheckách, klidně jsem se s nim kdykoliv mohla dát do řeči, vyfotit se, cokoliv. Ale myslíte, že by křesťan řekl Bohu o podpis nebo že by jenom s posvátně vzhlížel? XDDDD Mluvila jsem jenom s Maceym, jejich basákem. Bylo to ve Vídni, přišla jsem tam jako druhá, dala jsem se do řeči s klukem co už tam čekal a za chvíli šel kolem Macey tak jsem tomu klukovi nenápadně naznačila, že to je on a dělala jsem jakože nic a ten kluk na Maceyho ať si jde popovídat, že já ho znám XDD Tak s náma chvíli byl, zeptala jsem se na pár věcí, byl úplně nejmilejší na světě ^___^

Na většině koncertů, co jsem kdy byla, jsem stála v 1. řadě uprostřed, nevim jak to dělám, prostě tohle je můj talent. Ale i přesto jsem si nikdy neodnesla domů setlist (2x jsem ho už držela, ale vždycky mi ho nějaká píča vyrvala). No a teď jsem dostala všechny tři. V Mnichově teda jenom utrženej kus, ale za to přímo Conorův a s otiskama jeho kozaček XDD (Leather boots indeed!) Ve Vídni jsem dostala taky Conorův, ty bedňáci co to tam šli sklízet už mě evidentně znali tak s těma setlistama šli rovnou za mnou, to samý v Praze ^__^

Udělala jsem si jenom pár fotek mobilem, nerada na koncertech fotim, vždycky se jenom soustředim na tu hudbu, stejně to tam fotí dalších 20 lidí… Takže jenom pár ukázek: Mnichov, Vídeň (s Maceym nalevo ^_^), Praha, setlisty, CD & Vinyl (ten mi tady teď v gramofónu hraje <3), tričko 1, tričko 2, tričko 3 (vzadu má seznam koncertů tohohle turné, nejvíc cool).

Včera ráno jsem se probudila po (zatim) poslednim koncertě a na noze jsem měla nějakej nateklej flek, jako od kopřivy a děsně to svědilo. Odpoledne jsem to měla už asi na půlce těla a v noci jsem měla kopřivku úplně všude. Děsne to svědilo a nemohla jsem spát. Strašně mě to vyděsilo - takhle den před odletem a nikdy jsem žádný alergie neměla. Dneska ráno jsem hned šla ke kožní, dala mi prášky, teď už je to o dost lepší. Ale nevim z čeho se mi to udělalo. Nejspíš z ananasu, ze kterýho mám odjakživa psychickej blok a tak ho nejim, ale po koncertě ve Vídni jsem měla takovej hlad, že jsem ho snědla a dokonce mi i chutnal XDDDD Tak trochu si myslim, že se mi to udělalo z předávkování Conorem.

No a já jdu dobalit kufr a odjíždim. A vy si tady dělejte co chcete.

Tak jsem chtěla ještě něco napsat, než odjedu úplně. A to se v posledních dnech nějak nebezpečně rychle přiblížilo. Teď se snažim dělat co nejvíc věcí, který teď nějakou dobu dělat nebudu - dát si vanu, jít s holkama do naší milovaný kavárny na naše milovaný frappé a koláč kterej nejde nabrat aniž by z něj spadly všechny maliny. Zejtra večer mi začíná poslední fáze mojeho pobytu v Evropě - záměrně neříkám ČR - v pátek večer jedu do Prahy, v sobotu ráno do Mnichova, v neděli je první Conorův koncert, v noci domů, další den zpátky do Olomouce, v úterý do Vídně na další koncert Conora, ve středu do Prahy na ještě jeden koncert Conora, ve čtvrtek ráno do Olomouce, sbalit se, v pátek do Prahy, v sobotu adieu. Letim v 10 ráno z novýho terminálu kdyby mi chtěl někdo přijít zamávat XDDDD Jestli zvládnu můj brutální plán kdy se denně posunu minimálně o 300 km, splnim si celoživotní sen vidět Conora a stihnu se ještě jako bonus sbalit tak si zasloužim medaili. Takovou tu z fidorky co jsme dostávali na škole v přírodě.

Pokusím se udělat světovej rekord v počtu použití slova ‘Conor’ v jednom zápise a tak se ještě zmínim, že mi včera na mail přišel newsletter se seznamem koncertů na Conorovo podzimní US turné a samozřejmě je tam Boston (klub kde to bude se jmenuje Roxy, v praze bude taky v Roxy, haha XDDD) a byl tam odkaz na limitovanej předprodej kterej začínal v 6 a v 6:01 jsem už na mailu měla potvrzení transakce XDDDD Takže 4 Conorovy koncerty in total. Jestli tohle není to, pro co jsem narodila, tak nevim.

Taky jsem začala pomalu vyplňovat přihlášky na univerzity, o čemž v tomhle blogu ještě asi hodně uslyšíte. Zatim dělám jenom ty byrokratický věci. Eseje, aneb zlatej hřeb tohohle smrtícího procesu, kterej studenti českejch VŠ nikdy nepochopí, se odhodlám psát až v Bostonu. Třeba mě tam budou napadat kreativnější myšlenky než tady. Už se tam strašně těsim. Neříkám tomu, že jedu pryč, ale že se po roce vracim domů. Protože to tak je. Už mám přesně naplánovaný kam musim zajít a co si vyřídit v těch prvních dnech. Už abych tam byla.

You tried to teach me about baseball
My favorite was the part when they make it home
I like it when they steal and they can still make it home

Baseball = Boston = Love = Conor

Dobré ráno, je 25. srpna a to znamená, že Hanita a James mají narozky ^_____^ Svítí slunce, piju kakao (který mi bylo doneseno až do postele) a na MTV2UK mi hrajou všechny singly, co dneska vycházejí v Anglii a jsou mezi něma 4 moje nejoblíbenější songy poslední doby:

Takže Biffy, Glasvegas, Mystery Jets a hlavně Conore - děkuju za super songy pro mě a Jamese k narozkám!! XDDDDD <3

Vtipná příhoda na závěr: Už dlouho miluju kapelu MGMT a neustále se mi stávaj nějaký bizarní věci spojený s něma nebo jejich hudbou (což byl asi i jejich záměr XDD), ale nejlepší věc se stala o tomhle víkendu XD Andrew VanWyngarden z MGMT, btw nejhezčí člověk ever, nosí asi na 80% koncertech, interview a fotkách takovej jeden růžovej šátek ve vlasech (zde, zde, zde a všude jinde). A ten šátek mi prostě pořád něco připomínal, jako kdybych ho někdy měla nebo tak. No a teď na chalupě jsem hledala něco na převlečení a ve skříni, kterou už nejspíš roky nikdo neotvíral jsem našla TEN šátek XDDDDDDD Najednou se mi to úplně vybavilo jak ho tam na chalupě nosila babička když plela záhony XDDDD Panimáma mi pak řekla, že ho přivezla před víc jak 30 rokama z Rakouska a že je tak hnusnej že se hodí jenom na ty záhony, s čimž teda totálně nesouhlasim XDDDDDDD Zde ilustrační foto:

Milí přátelé, poměr koruny a dolaru je již tak výhodný, že si duševně zdravý člověk zkrátka musí na internetu koupit všechno, nač jeho lačný kurzor myši najede. Spousta z vás má narozdíl ode mě také finanční příjem z letních brigád, takže nastal ten pravý čas přestat šetřit a začít utrácet. Prohledala jsem za vás největší internetový obchodní dům Amazon.com a přináším vám seznam věcí, které jsou totálním must-have na léto 2008.

1. Obrněný tank s revolučním moderním designem

2. Příručka o pletení svetrů z psích chlupů (s podtitulem “Lepší je svetr ze psa, kterého znáte a milujete, než z ovce, kterou nikdy nepotkáte.” Ano, nemůžu než souhlasit!!!!)

3. Kniha “Milion náhodných čísel” - 600 stran popsanejch… čísly. Skvělé počtení k vodě. Doporučuju možnost virtuálního listování (”Search inside this book”)

4. Pánské mýdlo pro intimní hygienu

5. 1500 živých berušek - po obdržení zásilky doporučuju přepočítat a zkontrolovat, jestli jsou opravdu všechny živé. Jestli ne tak reklamovat, trvdě do nich!

6. Baňka na vánoční stromeček ve tvaru tacos - vánoce po mexicku.

7. Umělé embryo v 5 velikostech - přečtěte si to customer review pod tim XDDDDDDDD

8. Černý toaletní papír - toto si jistě oblíbí každý metalista

9. Satanova družka - dětský kostým na karneval - toto si jistě oblíbí každá malá metalistka

Na závěr můj absolutní favorit…
10. Vlčí moč - prý bezkonkurenční na zahnání jelenů. XDDDDDDDDDDDDDDDDDDD

Yaaay konečně novej layout co? ^_^ Pokud se vám nezobrazuje sám od sebe tak si ho přepněte nalevo v Theme Switcheru, je totiž fakt dobrej a dal mi strašný práce. Došla jsem totiž k závěru, že běžný fonty a brushe už mi nestačej tak jsem si to všechno nakreslila na papír a nascanovala, tomu říkám nová ultrarevoluční metoda dělání latoutů! XDDD Tak aspoň napište jestli se vám to líbí nebo něco…

V pátek večer jsem byla u Terky doma se skvělym plánem - zapečem si lilek a cuketu a podíváme se konečně asi po dvou letech na všechny 3 díly Children of Dune. Protože jsme to kdysi v mládí četly a protože James McAvoy. Daly jsme náš lilek & cuketu do pekáče a furt nám to připadalo málo pro 3 lidi tak jsme tam postupně naházely všechno co jsme u nich v kuchyni našly, včetně všeho koření, všech sejrů a vší zeleniny - zapejkanej lilek á la Pejsek a Kočička vařili dort XDDDD Už jsme se smířily s tim že to bude hnusný a že teda slavnostně povečeříme suchý toasty. Ale 80 (!!) minut pečení udělalo zázrak a vzniklo z toho jedno z nejlepších jídel co kdokoliv z nás kdy jedl XDDDD No vopravdu. Zapily jsme to flaškou martini bianca a ani po šesti hodinách videa se nám nechtělo spát tak jsme se dívaly na Volejte věštce, pak jsme šli chatovat do místnosti ‘Romové’ a na závěr jsme se podívali na balkóně na východ slunce v mlze se skleničkou sherry - takže perfektní dámská jízda (i když totálně nesnášim výraz dámská jízda x_X)

A konečně jsem se dodívala na všechny série Gilmore Girls. Ten závěr mě strašně nasral. Nechci někomu potenciálně něco prozradit, ale prostě to takhle nemělo bejt, ježiš >__< Ale aspoň už mám teď čas na další věci, třeba na olympiádu XD Dneska jsem si v TV programu zaškrtávala na co se budu dívat a vyděsilo mě, že gymnastika, můj nejoblíbenější olympijskej sport je vždycky od 5 do 7 ráno XDDDD Fakt díky, Číňani!

Kdybyste bydleli u nás doma, zažili byste včera velkou akci. V Olomouci se konalo mistrovství světa v orientačnim běhu a trasa vedla naší ulicí. Mně to bylo samozřejmě srdečně jedno ale panimámě se to hrozně líbilo, vždycky se v televizi podívala na jméno toho kdo právě startuje a běžela je k oknu vyhlížet a křičela na ně jménem (”Ilyana, uběgaj!!!!”) XDDDDDDD Budu si s tim odstěhovánim muset pohnout.

Chapter One: Chata
S třídou už máme 2letou tradici pronajímání luxusních chat na tejden někdy v létě. Loni to bylo super a letos to bylo ultra mega extra super. Když mi bylo asi 12 a viděla jsem 2. díl Prciček (jak jedou do toho domu na pláži a dělaj tam mejdan a někdo jim říká, že to musí bejt mejdan jejich života než odejdou na vysokou a že tim musí vstoupit do dějin), tak jsem si řekla, že tohle jednou musíme uskutečnit. A povedlo se to musim říct fakt perfektně. Bydlelo nás tam asi 15 ze třídy na stálo a v průběhu tejdne za náma jezdili všichni naši kamarádi ze školy, taková ta naše ‘parta ze střední’ (řečeno jazykem Prciček XD). Vždycky přijelo auto lidí, přespali 2 dny a pak zas přijeli další… Každej večer se pařilo, repráky se nevypínaly před sedmou ranní a nevstávalo se před polednem. Úplná idyla. Time of our lives. Asi jsem to od sebe nečekala, ale zjistila jsem tam, že ty lidi mám fakt ráda a budou mi chybět. Je hrozně těžký přijmout fakt, že už to nebude jak dřív. Pomaturitní prázdniny jsou fakt divný období. Je to tak zvláštně smutný a zároveň si všechno užívám. Vždycky jsem na tohle léto plánovala hodně zábavy a tak, nějaký festivaly, akce atd, ale skutečnost o dost předčila všechno očekávání, všechno je tak super ^__^

Chapter Two: Rock For People
Byli jsme s Čojsem na Rock For People a bylo to… neskutečný. V Pardubicích děsne chcalo tak jsem čekala, že stejný to bude v Hradci a udělala jsem největší chybu – rozhodla jsem se jít tam v Crocsech, kterejm nevadí když jsou od bláta. Moshpit + Crocs = NE XDDD A ani tam vlastně nepršelo a bahno bylo celkem snesitelný takže Crocsy byly fakt chyba XDD Další chyba festivalu byly ‘čínský nudle’ (studený, slizký a jediná přísada v nich bylo kari, který nežeru) – jejich konzumaci jsme vzdali. Ale jinak to byl fakt zážitek. Jela jsem tam obviously kvůli Enter Shikari a nepřežila bych nebejt v první řade uprostřed. Při setu Donots jsem se propogovala až dopředu a když pak lidi šli jinam tak jsem si zabrala přesne to místo, který jsem chtěla. Já se do tý první řady prostě umim vecpat ^__^ Musela jsem tam přetrpět vystoupení Wohnoutů a Vypsaný fixy, což naprosto není muj styl. Ale Fixa tam natáčela videoklip tak v něm asi budu a to byl odjakživa můj sen, bejt v nějakym videoklipu, i když asi ne zrovna týhle kapely XDD Takže to jsem tam nějak přežila a pak už přišli na řadu ES. Nenapadá mě vůbec jak to vyjádřit. To byste tam museli bejt a museli byste k tý muzice mít takovej vztah jako já. Tohle lidi moc nechápou. Takže nemám vůbec chuť psát sem všechny ty detaily do blogu lidem, který to nepochopí. Místo toho jsem to všechno napsala Jenny, která to má úplně stejný XD Pro mě koncerty znamenaj celej svět. Je to úplně nejlíp strávenej čas jakej si dokážu představit. Dvakrát Enter Shikari během 3 tejdnů. V září třikrát Conor během 4 dnů. Ale to se s tim nedá srovnávat, Conor zaručeně nedělá přemety a nekouše lidi do hlavy XDDDD Po tom co dohráli ES jsem šla od stage pryč, už se to u těch zábran nedalo vydržet když vás zezadu tlačí 20 tisíc lidí. Čojse jsem někde v davu ztratila a chodila jsem tam úplně omámená a se slzama v očích protože to bylo tak strašně INTENZIVNÍ. Než jsem se tam stihla někde složit tak jsem potkala kamarády ze školy, což mi udělalo hroznou radost, takhle uprostřed davu narazit na lidi z tý naší sekty XDDD Šli jsme na pivo a pak na Offspring, který mě ale zdaleka nebavili tak jako ES XDDDDD Pak jsem našla Čojse, ujel nám autobus, ujel nám vlak a prožili jsme noc na mrazu v Hradci u nádraží až do pěti ráno kdy nám jel další vlak. Čtyři hodiny únavy, zimy a hladu - každá vteřina za ten zážitek z RFP stála. V Pardubicích jsme šli spát v 7 a vstávali v 10 a já jsem pokračovala na další festival do Varů.

Chapter Three: KVIFF
Moje druhý Vary. Letos bez Čojse, ale zato s Film Industry akreditacema. Viděla jsem přes 20 filmů a skoro všechny za to stály. Kdybych byla trochu víc jako Bee tak o každym z nich něco napíšu. Ale jsem líná a když vidíte třeba 6 filmů denně tak se vám všechny slijou v jeden (obzvlášť když ve třech z nich někdo potratí) XDDDDD Několik filmů z toho fakt vyčnívalo. Nejsem nějaká filmová odbornice, v podstatě se v tom vůbec nevyznám. Ale Vary mě prostě strašně baví. Všechny ty filmy, který byste normálně vidět nemohli. Ta atmosféra a to počasí a lázeňský oplatky a mojito. A nebo když na film přijde režisér a herci, něco k tomu řeknou a po filmu si přijdou popovídat o tom jak se to lidem líbilo. Obzvlášť skvělej zážitek mám z perfektního filmu, kam dorazil režisér, scénárista & hlavní hrdina v jednom a ukázal nám airdrumming (mám to na videu ^__^) XDDD A pokud jste já tak se vám stane, že vám tenhle samej režisér, scénárista, herec, muzikant a airdrummer napíše jen tak mimochodem na myspace že je ještě na nějakou dobu v Praze tak jestli se nechcete sejít a nechá vám tam číslo svýho mobilu. A pokud jste já a pohrdáte myspace takže se tam přihlašujete jenom jednou za čas a když si konečně přečtete svůj inbox tak zjistíte, že on odjíždí zpátky do USA už zejtra ráno takže jste prosrali největší příležitost jakou kdy v životě budete mít XDDDD Hm, jsem strašně pěkně nasraná XDDDDD